Dm A#7 A
Do čtverce Dmpatia stín A#7padá A7mezi Dmslova,
mlčíme Fty i já, pak Cpromluvíme Dmznova,
život je Gmprožitý a v Crohu mlčí Dmběsi,A#7
mluvíme Dmjá i A#7ty, a Anerozumíme A7si. Dm

Zšeřelou krajinou jde žebrák žití mého,
já myslím na jinou, ty myslíš na jiného,
zraněný pária a pýcha baronesy,
mluvíme ty i já, a nerozumíme si.

®: Dva Cu jednoho stolu nad vázou s květinami,
dvě Gmpísně, lhané v mollu - dvě Dmlodi mezi krami,
a A#slina z dračí tlamy ve Dmsklínce alkoholu,
tím A#více jsme tu sami, čím Adéle jsme tu spolu,
ta da da ...A#7 Gm A A7 Dm A#7 Gm A A7 Dm7/6

Za řevem diskoték a světa,kde se vraždí,
jsme blízko na dotek, a přece oba za zdí,
myslíce na city, jež byly kdysi kdesi,
mluvíme já i ty, a nerozumíme si.

Za slovy slova jdou a nevydají větu,
pod tlící hromadou nedarovaných květů,
dekretů na byty a dýchaného smogu
mlčíme já i ty v dvojitém monologu.

®: Jen slina z dračí tlamy ve sklínce alkoholu,
tak neskonale sami, tak nekonečně spolu,
dva u jednoho stolu, dvě lodi mezi krami,
je předaleko k molu a temno nad vodami,
ta da da ...